Turistické informace o Itálii.
Tipy na dovolenou.
Cortina d'Ampezzo
Pokud dnes během jarních nebo letních měsíců dorazíte do Cortiny d'Ampezzo, s největší pravděpodobností vám učaruje výhled, který se odtud otvírá do všech stran – celá Cortina totiž stojí v objetí vrcholků Dolomit, které z ní dělají místo, kde si na strunu horské romantiky s chutí zahraje i ten nejzarytější příznivec městského způsobu života.
Zároveň však její tvář může na první pohled působit poněkud ospale. Ve skutečnosti však jde jen o zdánlivou ospalost: spolu s příchodem zimní sezóny se pak naplno rozběhne zdejší život důležitého zimního letoviska. Zimní sporty v Cortině ostatně mají poměrně dlouhou tradici, již v roce 1956 se zde například konaly zimní Olympijské hry. Ty se zde přitom měly odehrát jž o dvanáct let dříve – kvůli zuřící válce však nezbylo než je odložit.
Cortina je horské městečko se zhruba sedmi tisíci obyvateli, která leží na pomezí regionů Trentino a Veneto. Přestože se sama rozkládá ve výšce kolem dvanácti set metrů nad mořem, obklopuje ji hned několik třítisícovek – Tofana di Mezzo, jež je se svými 3244 metry vůbec nejvyšším vrcholkem v okolí, Cristallo nebo Sorapis.
Spolu s dobře rozvinutým lyžařským zázemím je Cortina známá i díky zdejší přírodě. Tu se na mnoha místech podařilo uchovat v prakticky lidskou činností nedotknutém stavu: pokud tak dnes přijdete do Cortiny, můžete za jejím severním okrajem přímo vstoupit do Národního parku Ampezzo, který na sedmatřiceti tisících hektarech uchovává to nejhodnotnější z krajiny východní části Dolomit.
Zkuste aukční tipy na Aukro.cz formou Aukro aukce.
Do širšího povědomí se však Cortina postupně dostala i za pomoci o něco prozaičtějších prostředků. Její okolí totiž s velkým gustem využily mnohé filmové štáby, které zde pracovaly celosvětově proslulých filmech, jakými byly například Růžový Panter, jeden díl Jamese Bonda nazvaný Jen pro tvé oči, nebo například snímek Clifflander.
Přistupme již ale k samotnému lyžování. Městečko obklopuje hned šest lyžařských areálů, které spravují sjezdovky o celkové délce 115 kilometrů. Z nichž je polovina určena začátečníkům, třetina pokročilejším, a zbytek potom zkušeným lyžařům a snowboardistům. Jednotlivá střediska nesou jména Faloria, Cristallo, Mietres, Tofana, Lagazuoi a Cinque Torri.
Rozhodnete-li se pro Falorii, pak se připravte na třicet kilometrů špičkově upravených sjezdovek, ke kterým vás vynese kabinová lanovka až do výše 2134 metrů. Přímo z centra Cortiny vás sem pochopitelně přiveze skibuss.
Středisko Cristallo je potom výjimečné hned v několika ohledech. Zasvěcení zde sbírají odvahu pro svůj životní sjezd z výše 3000 m.n.m., během kterého jednou pokoří vůbec nejprudší svah Dolomit. Mezi méně zkušenými lyžaři potom Cristallo často figuruje jednak jako rodiště světoznámého Alberta Tomby, tak rovněž jako místo, kde pravidelně trénují na Světový pohár jednotlivé národní týmy.
Pistes oproti tomu disponuje pěti sjezdovkami určenými zejména začínajícím jezdcům, čímž představuje určitý protipól hrůz, které by laik nepochybně prožil během pokusů o zdolání Tombových rodných svahů.
Tofana je lyžařské středisko položené ve vysoké nadmořské výšce , díky čemuž zde sjezdovky pokrývají rozmezí 2850 až 2200 metrů. Proto je také charakteristické vynikajícími sněhovými podmínkami, které slibují příjemné lyžování i v časech, kdy by člověk jinde dřel spíše bahno s kamením.
Zbylá Lagazuoi a Cinque Torri jsou pak známa mimo jiné jako místa pyšnící se vynikajícím výhledem na celé údolí. Jejich návštěvu proto doporučujeme zejména několik dní před odjezdem, kdy se již pomalu chystáme bilancovat.